|
|
Vliv specializace na strukturu měst, venkovského osídlení a krajiny
Štěpánek, Martin ; Urbášková, Hana (oponent) ; Suchánek, Radek (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Specializace a koncentrace lidských činností je fenomén, který provází vývoj lidského osídlení od samotného počátku. Zatímco v jiných vědeckých oborech je důkladně probraným tématem, vztah specializace, urbanismu a architektury je zanedbáván. Přesto jde o vliv zcela zásadní a vývoj sídelní struktury do velké míry určující. Správně pochopený princip vlivu specializace a koncentrace na vývoj sídel nabízí pochopení historických souvislostí a usnadňuje orientaci v současném dění.
|
|
|
Proměny urbánních prostorů městských sídel menšího měřítka (městys)
Smutná, Irena
Bakalářská práce je zacílena na proměny městských prostorů, a to zejména sídel menšího měřítka, jakým je městys. Je to průvodce, který sumarizuje pojmy týkající se urbanizace, tedy i vzniku města a s tím související jeho jednotlivé historické vrstvy až po současný stav, z pohledu různých architektonických počinů v čase. Ať už urbanistů jako takových na jedné straně nebo zahradních a krajinářských architektů na straně druhé. Objasňuje tak pomocí nejrůznějších dostupných pramenů uspořádání a hierarchický systém celkového urbánního a peri-urbánního prostoru a jejich vzájemné návaznosti, včetně samotného vlivu krajinného reliéfu na ně. Definuje pojem veřejný prostor a vysvětluje nejen jeho kulturní smysl, ale i za pomoci čtyř reprezentativních příkladů městysů vše výše popsané ověřuje v praxi. Seznamuje se v reálu s prostorovými a funkčními aspekty urbanistické scény. Konečný výsledek těchto terénních analýz je názorně popsán a graficky vymodelován v návrhovém řešení systému urbánních prostorů městyse Uhelná Příbram.
|
|
|
Zánik sídel v důsledku povrchové těžby hnědého uhlí v okresech Most a Chomutov - příklad velkolomu ČSA
Malá, Michaela ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ženka, Jan (oponent)
- Zánik sídel v důsledku povrchové těžby hnědého uhlí v okresech Most a Chomutov - příklad velkolomu ČSA Bakalářská práce se zabývá zanikáním sídel v důsledku rozšiřování povrchové těžby hnědého uhlí. Zájmovou oblastí je velkolom Československé armády, který leží na hranici okresů Most a Chomutov. První část výzkumu je věnována změnám sídelní struktury obou okresů ve 20. století s důrazem na zanikání sídel. Koncentrace osídlení oblasti byla ovlivněna nejenom destrukcí sídelní struktury, ale také poválečným odsunem českých Němců a procesem urbanizace. Změny v osídlení okresů Most a Chomutov jsou v práci zpracovány i graficky. Další část práce se již zaměřuje na samotný velkolom ČSA a sídla zaniklá v důsledku jeho rozšiřování. Územní ekologické limity těžby stanovené v roce 1991 chrání sídla Horní Jiřetín a Černice před likvidací v důsledku postupu velkolomu ČSA. Problematika prolomení či neprolomení limitů je zpracována pomocí kvalitativního výzkumu - analýzy rozhovorů se zástupci okolních obcí, občanských sdružení a těžební společnosti. Analýza rozhovorů je doplněna variantami možného budoucího vývoje krajiny okolí lomu podle Územního plánu velkého územního celku Ústeckého kraje z roku 2005. Klíčová slova: sídelní struktura, těžba hnědého uhlí, zaniklá sídla, velkolom ČSA, okres Most, okres Chomutov
|
|
|
Vliv specializace na strukturu měst, venkovského osídlení a krajiny
Štěpánek, Martin ; Urbášková, Hana (oponent) ; Suchánek, Radek (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Specializace a koncentrace lidských činností je fenomén, který provází vývoj lidského osídlení od samotného počátku. Zatímco v jiných vědeckých oborech je důkladně probraným tématem, vztah specializace, urbanismu a architektury je zanedbáván. Přesto jde o vliv zcela zásadní a vývoj sídelní struktury do velké míry určující. Správně pochopený princip vlivu specializace a koncentrace na vývoj sídel nabízí pochopení historických souvislostí a usnadňuje orientaci v současném dění.
|
|
|
Elasticity of the Settlement Structure and Expansion of Settlements into the Landscape: The Shares of the Built Area and the Plots for Building Development
Jenčková, Barbora
Sídelní struktura prochází permanentní proměnou. Dosavadní urbanizaci provází postupné rozpínání sídel do krajiny. V metropolitních oblastech se zvýšená poptávka po rozvojových plochách projevuje tlakem na vymezování dalších zastavitelných ploch na úkor volné krajiny. Míra stávající urbanizace v okolí metropole není často přímo závislá na přírodních podmínkách a morfologii území, rozhodující je spíše vzdálenost a vztah k metropolitnímu centru. Sídla jsou nucena se s proměnami vyrovnávat. Podstatnou vlastností sídelních struktur je proto adaptabilita. Elasticita sídelní struktury je proto představována jako hodnota, která umožňuje reagovat na změny. Na základě teoretických závěrů, ověřených na případových studiích, budou stanoveny vlastnosti a charakteristiky elastických sídelních struktur.
|
|
|
Elasticity as a Determining Factor for the Natural Regeneration of the Settlement Structure
Jenčková, Barbora
Probíhající proměna sídel a krajiny sleduje proměnu životního sty- DOI: 10.13164/PHD.FA2017.2 lu, vztahu člověka ke krajině. Mizí vztah k půdě jako zdroji obživy, mění se postoj obyvatel k podobě sídel. Zástavba se extenzivně rozpíná, mění se měřítko a formy osídlení, do struktury se vepsaly novotvary bez vztahu k území. Ztrácí se vzájemné vazby v území, obsahující vlastnosti živých struktur. Vývoj sídel ve vztahu ke krajině zaznamenal ve sledovaném období minimálně dvě problematické fáze – proměnu pozemkové struktury v poválečném období a období posledních přibližně 25 let, kdy se objevuje výrazná suburbanizace. Na podobě krajiny a osídlení se podepisuje způsob územního plánování. Je proto nezbytné zdůrazňovat vytváření vzájemných vazeb, uchování krajiny jako nenahraditelné hodnoty. Je pravděpodobné, že tradiční model osídlení disponuje takovou strukturou vazeb, která poskytuje dostatečnou elasticitu vzhledem ke změnám podmínek. Tato hypotéza bude ověřena analýzou funkčnosti struktury osídlení - případová studie se zaměřuje na oblast Židlochovicka, avšak výsledky je třeba srovnat s příklady jiných sídel v obdobném kulturním okruhu.
|
|
|
Vývoj osídlení a sídelní struktury na příkladu obce Ořechov
Štercová, Jana
Bakalářská práce se zabývá problematikou geografie sídel a sídelních struktur uvedenou na příkladu obce Ořechov. Analyzuje postavení obce metodou terénního výzkumu, metodou historickou, kartografickou, statisticko-matematickou a metodou srovnávací. Mapuje obec pomocí historických událostí, které měly výrazný dopad na vývoj a podobu sídelní struktury obce. Výstupem bakalářské práce je srovnání historických map obce a jejich transformace do mapy současné pomocí programu Microstation Bentley. V práci byly použity výhradně fotografie ze soukromého archivu autorky nebo osobně pořízené její osobou.
|
|
|
Proměny sídelní struktury Hořovicka ve středověku
Taibl, Pavel ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Hasil, Jan (oponent)
Cílem bakalářské práce je základní sídelně-historická charakteristika proměn sídelní struktury Hořovicka od 6. do 15. století. Důraz je kladen na archeologicky postižitelné proměny venkovského osídlení a sítě centrálních lokalit. Východiskem je vyhodnocení povrchových sběrů, geofyzikálního a detektorového průzkumu a archeologických odkryvů na středověkém sídlišti na katastru Suchomast (okr. Beroun), které se uskutečnily r. 2010. Vedle analýzy proměny sídelního areálu práce poskytuje základní představu o vývoji keramické produkce v tomto dosud málo poznaném regionu. Poznání širšího sídelního kontextu se opírá o rešerši dosavadních archeologických aktivit a analytických povrchových sběrů na vybraných plochách, do nichž byli zapojeni studenti ÚPA FF UK. Hodnocení písemných pramenů zčásti vychází z připravované práce dr. D. Kalhouse. Závěry studia jsou konfrontovány s dosavadní představou o proměnách venkovského osídlení v Českých zemích. Klíčová slova středověk, Hořovicko, sídelní struktura, sídliště, keramika, hradiště, středověká proměna
|
|
|
Archeologie tvrze v českých zemích. K počátkům středověkých opevněných sídel
Laval, Filip ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Žemlička, Josef (oponent) ; Unger, Josef (oponent)
Archeologie tvrze v českých zemích K počátkům středověkých opevněných sídel Práce se věnuje tvrzím ve středověku českých zemí s ohledem na potřebu formulace nových otázek. Okrajově se dotýká terminologie, historického pojmosloví a jeho významové náplně. Pro poznávání funkcí tvrzí si všímá jejich zasazení ve struktuře souvisejícího osídlení. Za podstatné považuje výpověď vybraných písemných pramenů, jejichž kontext naznačuje právně historické souvislosti daných sídel. Samostatná kapitola je věnována rozboru několika příkladů archeologických výzkumů z českých zemí i z Evropy, které odkryly situace zařaditelné k tvrzím, popř. hradům, jimž předcházely méně výrazně nebo vůbec neopevněné objekty, a to při dodržení úzké prostorové kontinuity. To otevírá cestu ke zhodnocení otázky počátků daného druhu sídel. K tomuto problémovému okruhu práce přistupuje ve srovnávací analýze, která směřuje k určitému přehodnocení významu románského kostela se západní věží jako objektu, který je svým způsobem redukcí hradního modelu známého ze soudobého (12. stol.) západoevropského prostředí a který je založen na vztahu profánního a sakrálního objektu - věže a kostela/kaple. Do takto kulturně přiraveného prostředí nastupuje ve 13. stol. typ stavby, kterou označujeme jako tvrz. 1
|
|
|
Zánik sídel v důsledku povrchové těžby hnědého uhlí v okresech Most a Chomutov - příklad velkolomu ČSA
Malá, Michaela ; Ženka, Jan (oponent) ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce)
- Zánik sídel v důsledku povrchové těžby hnědého uhlí v okresech Most a Chomutov - příklad velkolomu ČSA Bakalářská práce se zabývá zanikáním sídel v důsledku rozšiřování povrchové těžby hnědého uhlí. Zájmovou oblastí je velkolom Československé armády, který leží na hranici okresů Most a Chomutov. První část výzkumu je věnována změnám sídelní struktury obou okresů ve 20. století s důrazem na zanikání sídel. Koncentrace osídlení oblasti byla ovlivněna nejenom destrukcí sídelní struktury, ale také poválečným odsunem českých Němců a procesem urbanizace. Změny v osídlení okresů Most a Chomutov jsou v práci zpracovány i graficky. Další část práce se již zaměřuje na samotný velkolom ČSA a sídla zaniklá v důsledku jeho rozšiřování. Územní ekologické limity těžby stanovené v roce 1991 chrání sídla Horní Jiřetín a Černice před likvidací v důsledku postupu velkolomu ČSA. Problematika prolomení či neprolomení limitů je zpracována pomocí kvalitativního výzkumu - analýzy rozhovorů se zástupci okolních obcí, občanských sdružení a těžební společnosti. Analýza rozhovorů je doplněna variantami možného budoucího vývoje krajiny okolí lomu podle Územního plánu velkého územního celku Ústeckého kraje z roku 2005. Klíčová slova: sídelní struktura, těžba hnědého uhlí, zaniklá sídla, velkolom ČSA, okres Most, okres Chomutov
|
host ::
RSS.